Petr Škrobánek

Eurokódy

Eurokódy – to je soubor norem pro navrhování konstrukcí. Jinak řečeno jsou to pravidla a předpisy, které se mají používat při projektování nosných částí staveb. Platí na celém území EU, ale s jedním významným dodatkem – každá členská země si může jednotlivá ustanovení upřesnit, případně změnit.

V Česku se používají víceméně povinně od roku 2010 a jejich zavádění do praxe doprovázely docela velké diskuse.

Fotografie - srovnání množství starých a nových norem

Nalevo normy platné před rokem 2010, napravo ekvivalentní Eurokódy


Fotografie - součinitel tab. A.2

Nešlo by to napsat jednodušeji?


Eurokódy byly vytvořeny k tomu, aby sjednotily normy pro navrhování ve všech zemích EU, to se ale podařilo pouze částečně. Některé země si totiž v tzv. „Národních přílohách“ přepisují celé kapitoly odchylně od výchozího textu Eurokódů. Docela obsáhlé Národní přílohy mají německé Eurokódy (DIN EN). Tady bych ale Němce pochválil za to, že jejich přílohy jsou přínosné a poskytují konkrétní informace tam, kde obecný Eurokód mlčí.

Příklad:
- Obecný Eurokód „Zatížení větrem“ obsahuje kategorie terénu II (otevřená krajina) a III (vesnice, les). Obrázek - kategorie terénu II a III Při návrhu vysokých staveb se vyhodnocuje terén kolem stavby v okruhu několika desítek kilometrů, a to ve středoevropském prostoru bývá většinou kombinace terénu II a III.
- Příslušná norma DIN EN problém řeší v příloze, kde definuje ještě „Mischprofile zwischen II und III“ s názvem „Binnenland“.


Chybičky v Eurokódech, které jsem objevil a moc se o nich neví:

ČSN EN 1991-1-4 Zatížení větrem, kapitola 7.3 - přístřešky.
Obrázek - referenční plocha Aref u přístřešků Dle mého názoru chybí v normě odstavec, kde by byla specifikována referenční plocha Aref, která přísluší součiniteli celkové síly cf.
Z textu normy nepřímo vyplývá, že pro pultový přístřešek by se jako referenční plocha měla brát celá plocha přístřešku. U sedlového přístřešku je to pravděpodobně jinak – v odstavci (6) se píše o „zatížení jedné skloněné plochy“, tzn. referenční plocha je v běžných případech polovina plochy přístřešku (?)
Dejme tomu, že počítám přístřešek, u kterého neumím rozhodnout, zda je sedlový nebo pultový (např. téměř nulový sklon střešních rovin, nebo je to přístřešek sedlový s vodorovným podhledem). Očekával bych, že postupem oběma způsoby (sedlový vs. pultový) dojdu k podobným výsledkům. Ale není tomu tak – viz obrázek výše.


ČSN EN 1993-1-8 Navrhování styčníků, kapitola 3.6.1 – únosnost šroubů v tahu.
Fotografie - šroub
Z několika nezávislých zdrojů vím (např. http://www.konstrukce.cz/clanek/laboratorne-experimenty-potrubi-s-lokalnymi-deformaciami-a-skusky-prirubovych-rurkovych-spojov/), že u některých v současné době vyráběných a běžně dostupných šroubů (Made in China?) dochází k porušení šroubu „strhnutím závitu“ a „stáhnutím matice z dříku šroubu“. Podle EC by k porušení šroubu mělo dojít „přetržením“, ale ve skutečnosti se poruší závit a to při namáhání, které přibližně odpovídá návrhové hodnotě únosnosti v tahu.


ČSN EN 1993-1-1 Navrhování ocelových konstrukcí, kapitola 6.3.3 – dvojosý ohyb s klopením a vzpěrem.

Vzorce 6.61, 6.62 a související jsou založeny na modelu prostě podepřeného prutu o jednom poli. Na takovém modelu jsou obvykle hodnoty maximálních momentů My a Mz někde přibližně uprostřed nosníku a zjednodušeně můžeme uvažovat, že působí ve stejném řezu. O.K.

Podle odstavce (3) je možné vzorce použít i pro „výřez z konstrukčního systému“. Takový reálný prut „vyřezaný z konstrukčního systému“ potom docela často má maximální moment My v úplně jiném místě než maximální moment Mz a ještě k tomu i normálová síla se může po délce prutu měnit. Podle 6.61 a 6.62 se tohle všechno ale sečte, jakoby to působilo ve stejném řezu.

Některé výpočetní programy navíc berou, že prut=prvek (nosník) a hledají maximální momenty nejen na výřezu, ale na celém nosníku...

Další chybou je, že kapitola neobsahuje návod, jak do interakčních vztahů započítat namáhání vázaným kroucením.

Fotografie - vzorce


Závěr: Myslím, že úplně zavrhovat Eurokódy je nesmysl. (Stejně tak je nesmysl opouštět Evropskou Unii.) Nicméně nějaké drobné vylepšení by to chtělo. Úplně ideální by bylo, kdyby ty normy byly volně dostupné na internetu podobně jako Wikipedie. Zdarma, přehledně a s interaktivními odkazy :-)

© 2017 • Ing. Petr Škrobánek