Představme si situaci, že se Česká republika z nějakého důvodu rozhodne uzavřít své hranice. Dejme tomu, že by se muselo vystavět i několik nových přístřešků „nad závorou“ přímo na hraniční čáře. Ze statického hlediska by se jednalo o lehké ocelové konstrukce zatížené kromě vlastní tíhy zejména sněhem a větrem. Všechny sousední země jsou členy EU a platí tam stejně jako u nás tzv. Eurokódy (viz předchozí stránka), tzn. že statický výpočet přístřešků by se řídil stejnými (nebo hodně podobnými pravidly). Velký rozdíl je ale právě ve velikosti zatížení sněhem a větrem, které si každá země určuje na svém území sama. Vybral jsem několik hraničních přechodů (některé z nich v poměrně velkých nadmořských výškách) a určil zatížení na obou stranách hranice.
V následujících grafech jsou uvedeny hodnoty "sk", tzn. charakteristické hodnoty zatížení sněhem na zemi pro danou lokalitu - údaje jsou v kN/m2
Pozn: 1 kN/m2 odpovídá přibližně tíze 100 kg na 1 metr čtvereční a je to totéž jako 1 kPa
Rozdíly jsou opravdu docela významné. Na německé a rakouské straně by přístřešky musely být navrženy pro vyšší zatížení a byly by "mohutnější" oproti těm na české straně. Zároveň by byly bezpečnější. Na hranicích s Polskem a Slovenskem je situace jiná - mohutnější stavba by byla v Česku a lehčí u našich východních a severních sousedů. Výjimku tvoří lokality Lanžhot a Bohumín, kde je malé zatížení a zároveň tam jsou i malé rozdíly.
Pro porovnání uvádím hodnotu "qb", tzn. základní dynamický tlak větru - údaje jsou v kN/m2
Při návrhu přístřešku nelze zanedbat ani zatížení větrem. Jak je vidět z grafů, jedinou zemí, kde je toto zatížení vyšší než v Česku, je Slovensko. V ostatních zemích "fouká" méně než v Česku.
© 2017 • Ing. Petr Škrobánek