Petr Škrobánek

Jasnost hvězd a planet

(Astronomie pro začátečníky)

Jak se jmenuje ta jasná hvězda bílé barvy co (někdy) svítí ráno nad východním obzorem?

Není to hvězda, ale planeta Venuše. Její zdánlivá jasnost kolísá (zejména s měnící se vzdáleností od Země) v rozmezí -4,3 až -3,1 mag, absolutní maximum je -4,9 mag.

Fotografie - Měsíc, Venuše, Mars

Na obrázku je Měsíc a Venuše na ranní obloze. Mezi těmito dvěma výraznými objekty je přítomen ještě taky Mars – malinká tečka o velikosti přibližně 4 pixelů.


Proč mají některé hvězdy (a planety) svou zdánlivou jasnost (hvězdnou velikost) menší než 0?

Vychází to z roztřídění hvězd, které provedl řecký astronom Hipparchos v 2. st. př. n. l. Všechny viditelné hvězdy rozdělil do 6 skupin – v 1. skupině byly ty nejjasnější, v 6. ty nejslabší. V 19. století jeho stupnici zpřesnil N. R. Pogson. Referenční hvězdou v jeho stupnici byla Polárka s hodnotou 2 mag. Později se zjistilo, že jasnost Polárky kolísá a referenční hvězdou je nyní Vega s hodnotou 0 mag. Hvězdy Sirius, Canopus, Alfa Centauri a Arcturus jsou jasnější než Vega a mají tedy hvězdou velikost v záporných hodnotách. Pogsonova stupnice je logaritmická a je přizpůsobena tomu, jak člověk svými smysly vnímá „množství světla“. Z fyzikálního hlediska by bylo správnější uvádět zdánlivou svítivost jako „intenzitu osvětlení“ – jednotkou je „lux“. V následujících tabulkách uvádím jasnosti objektů v mag i přepočet na mikroluxy.

ZDÁNLIVÁ JASNOST VESMÍRNÝCH OBJEKTŮ
(u hvězd je uvedena jasnost střední, u ostatních objektů maximální)
poř. název  zdánlivá jasnost (mag) intenzita osvětlení ( μlx) pozn.
HVĚZDY
0 Slunce  -26.7 1.0E+11  
1 Sirius  -1.5 8.3  
2 Canopus  -0.7 4.0  
3 Alfa Centauri -0.3 2.8 trojhvězda 0.0+1.3+11 mag
4 Arcturus  -0.1 2.3  
5 Vega  0 2.1  
6 Capella  0.1 1.9 dvojhvězda 0.7+1.0 mag
7 Rigel  0.2 1.7  
8 Prokyon  0.4 1.4  
9 Achernar  0.5 1.3  
10 Betelgeuze  0.6 1.2 proměnlivá jasnost 0.2 až 1.2 mag
PLANETY
1 Venuše  -4.9 191 běžně -4.3 až -3.1 mag
2 Jupiter  -2.9 30 běžně -2.6 až -1.3 mag
3 Mars  -2.9 30 běžně -2.8 až +2.0 mag
4 Merkur  -2.5 21 běžně -1.8 až +1.7 mag
5 Saturn  -0.5 3.3 běžně -0.4 až +1.4 mag
6 Uran  5.3 0.016 běžně cca +6 mag
7 Neptun  7.8 0.002 běžně cca +8 mag
PLANETKY
1 Vesta 5.2 0.017 obíhá za dráhou Marsu
2 Pallas 6.5 0.005 obíhá za dráhou Marsu
3 Ceres 6.6 0.005 obíhá za dráhou Marsu
4 Iris 6.7 0.004 obíhá za dráhou Marsu
? Pluto 13.7 0.000007 obíhá za dráhou Neptunu
MĚSÍCE A UMĚLÉ DRUŽICE
1 Měsíc  -12.9 3.0E+05 střední jasnost -12.6 mag
2 Iridium -8 3311 systém družic pro satelitní telefony
3 ISS -5.9 479 Mezinárodní vesmírná stanice
? Ganymed 4.3 0.040 nejjasnější měsíc Jupiteru
? Titan 8.1 0.001 nejjasnější měsíc Saturnu
? Phobos 11.8 0.000040 nejjasnější měsíc Marsu
? Triton 13.4 0.000009 nejjasnější měsíc Neptunu
? Titania 13.9 0.000006 nejjasnější měsíc Uranu


A ještě nějaké další údaje k nejjasnějším 10-ti hvězdám:

NEJJASNĚJŠÍ HVĚZDY a jejich poloha na obloze
poř. název  název astronomický souhvězdí deklinace viditelnost v ČR
1 Sirius  α Canis Majoris Velký pes -17° ano, nejlépe v únoru
2 Canopus  α Carinae Lodní kýl -53° ne
3 Alfa Centauri α Centauri Kentaur -61° ne
4 Arcturus  α Bootis Pastýř +19° ano, nejlépe v červnu
5 Vega  α Lyrae Lyra +39° ano, nejlépe v srpnu
6 Capella  α Aurigae Vozka +46° ano, nejlépe v únoru
7 Rigel  β Orionis Orion -8° ano, nejlépe v lednu
8 Prokyon  α Canis Minoris Malý pes +5° ano, nejlépe v březnu
9 Achernar  α Eridani Eridanus -57° ne
10 Betelgeuze  α Orionis Orion +7° ano, nejlépe v lednu


Proč je Rigel ( β Orionis) jasnější než Betelgeuze (α Orionis)?

Jasnost hvězdy Betelgeuze značně kolísá, a to v krátkodobých i dlouhodobých cyklech. Např. v roce 1852 dosáhl její jas zaznamenaného maxima -0,1 mag. Naproti tomu Rigel má poměrně stálou jasnost +0,2. V 17. století, když se hvězdám rozdávala jména podle souhvězdí a k tomu řecká písmena alfa, beta atd. byla hvězda Betelgeuze nejjasnější hvězdou Orionu a dostala pojmenování α Orionis.


Uvádím odkaz na stránku http://www.brenny.cz/mapa/, kde se dá zobrazit libovolný výřez z aktuální noční oblohy.

Hvězdná mapa noční oblohy


Co je to Iridium?

Iridium je systém cca 70 ks amerických komunikačních družic, jejichž signál pokrývá celou zeměkouli a je tak možné využívat satelitní telefonování a přenos dat kdekoli na Zemi. Satelity se pohybují ve výšce 700-800 km a obletí Zemi za cca 100 minut. Ze Země (a taky ze země) jsou pozorovatelné jako silné „záblesky“. Jedná se samozřejmě o odraz slunečního světla od lesklých ploch družic. Záblesky trvají několik sekund a pohybují se ve směru jih-sever. Od ledna 2017 jsou družice postupně nahrazovány modernějšími Iridium NEXT, které už bohužel nemají zrcadlové plochy. Pěkná animace družic Iridium je zde: https://www.iridium.online.


Jak mohu na obloze vidět Mezinárodní vesmírnou stanici?

Mezinárodní vesmírná stanice obíhá Zemi ve výšce 400 km a jeden oběh trvá 92 minut. Hmotnost stanice je cca 450 tun. Při přeletu nad ČR je stanice vidět jako velmi jasný pohyblivý objekt - jako „padající hvězda“ nebo letadlo, ale na rozdíl od letadla nebliká. Směr pohybu je od západu na východ. Více informací v češtině: http://www.astro.cz/na-obloze/druzice.html. A přímý odkaz k výpočtu pozorovatelných přeletů pro konkrétní lokalitu: http://heavens-above.com.


Další odkazy na zajímavosti z astronomie:


© 2017, 2020 • Ing. Petr Škrobánek