(Astronomie pro začátečníky)
Jak se jmenuje ta jasná hvězda bílé barvy co (někdy) svítí ráno nad východním obzorem?
Není to hvězda, ale planeta Venuše. Její zdánlivá jasnost kolísá (zejména s měnící se vzdáleností od Země) v rozmezí -4,3 až -3,1 mag, absolutní maximum je -4,9 mag.
Na obrázku je Měsíc a Venuše na ranní obloze. Mezi těmito dvěma výraznými objekty je přítomen ještě taky Mars – malinká tečka o velikosti přibližně 4 pixelů.
Proč mají některé hvězdy (a planety) svou zdánlivou jasnost (hvězdnou velikost) menší než 0?
Vychází to z roztřídění hvězd, které provedl řecký astronom Hipparchos v 2. st. př. n. l. Všechny viditelné hvězdy rozdělil do 6 skupin – v 1. skupině byly ty nejjasnější, v 6. ty nejslabší. V 19. století jeho stupnici zpřesnil N. R. Pogson. Referenční hvězdou v jeho stupnici byla Polárka s hodnotou 2 mag. Později se zjistilo, že jasnost Polárky kolísá a referenční hvězdou je nyní Vega s hodnotou 0 mag. Hvězdy Sirius, Canopus, Alfa Centauri a Arcturus jsou jasnější než Vega a mají tedy hvězdou velikost v záporných hodnotách. Pogsonova stupnice je logaritmická a je přizpůsobena tomu, jak člověk svými smysly vnímá „množství světla“. Z fyzikálního hlediska by bylo správnější uvádět zdánlivou svítivost jako „intenzitu osvětlení“ – jednotkou je „lux“. V následujících tabulkách uvádím jasnosti objektů v mag i přepočet na mikroluxy.
ZDÁNLIVÁ JASNOST VESMÍRNÝCH OBJEKTŮ | ||||
(u hvězd je uvedena jasnost střední, u ostatních objektů maximální) | ||||
poř. | název | zdánlivá jasnost (mag) | intenzita osvětlení ( μlx) | pozn. |
HVĚZDY | ||||
0 | Slunce | -26.7 | 1.0E+11 | |
1 | Sirius | -1.5 | 8.3 | |
2 | Canopus | -0.7 | 4.0 | |
3 | Alfa Centauri | -0.3 | 2.8 | trojhvězda 0.0+1.3+11 mag |
4 | Arcturus | -0.1 | 2.3 | |
5 | Vega | 0 | 2.1 | |
6 | Capella | 0.1 | 1.9 | dvojhvězda 0.7+1.0 mag |
7 | Rigel | 0.2 | 1.7 | |
8 | Prokyon | 0.4 | 1.4 | |
9 | Achernar | 0.5 | 1.3 | |
10 | Betelgeuze | 0.6 | 1.2 | proměnlivá jasnost 0.2 až 1.2 mag |
PLANETY | ||||
1 | Venuše | -4.9 | 191 | běžně -4.3 až -3.1 mag |
2 | Jupiter | -2.9 | 30 | běžně -2.6 až -1.3 mag |
3 | Mars | -2.9 | 30 | běžně -2.8 až +2.0 mag |
4 | Merkur | -2.5 | 21 | běžně -1.8 až +1.7 mag |
5 | Saturn | -0.5 | 3.3 | běžně -0.4 až +1.4 mag |
6 | Uran | 5.3 | 0.016 | běžně cca +6 mag |
7 | Neptun | 7.8 | 0.002 | běžně cca +8 mag |
PLANETKY | ||||
1 | Vesta | 5.2 | 0.017 | obíhá za dráhou Marsu |
2 | Pallas | 6.5 | 0.005 | obíhá za dráhou Marsu |
3 | Ceres | 6.6 | 0.005 | obíhá za dráhou Marsu |
4 | Iris | 6.7 | 0.004 | obíhá za dráhou Marsu |
? | Pluto | 13.7 | 0.000007 | obíhá za dráhou Neptunu |
MĚSÍCE A UMĚLÉ DRUŽICE | ||||
1 | Měsíc | -12.9 | 3.0E+05 | střední jasnost -12.6 mag |
2 | Iridium | -8 | 3311 | systém družic pro satelitní telefony |
3 | ISS | -5.9 | 479 | Mezinárodní vesmírná stanice |
? | Ganymed | 4.3 | 0.040 | nejjasnější měsíc Jupiteru |
? | Titan | 8.1 | 0.001 | nejjasnější měsíc Saturnu |
? | Phobos | 11.8 | 0.000040 | nejjasnější měsíc Marsu |
? | Triton | 13.4 | 0.000009 | nejjasnější měsíc Neptunu |
? | Titania | 13.9 | 0.000006 | nejjasnější měsíc Uranu |
A ještě nějaké další údaje k nejjasnějším 10-ti hvězdám:
NEJJASNĚJŠÍ HVĚZDY a jejich poloha na obloze | |||||
poř. | název | název astronomický | souhvězdí | deklinace | viditelnost v ČR |
1 | Sirius | α Canis Majoris | Velký pes | -17° | ano, nejlépe v únoru |
2 | Canopus | α Carinae | Lodní kýl | -53° | ne |
3 | Alfa Centauri | α Centauri | Kentaur | -61° | ne |
4 | Arcturus | α Bootis | Pastýř | +19° | ano, nejlépe v červnu |
5 | Vega | α Lyrae | Lyra | +39° | ano, nejlépe v srpnu |
6 | Capella | α Aurigae | Vozka | +46° | ano, nejlépe v únoru |
7 | Rigel | β Orionis | Orion | -8° | ano, nejlépe v lednu |
8 | Prokyon | α Canis Minoris | Malý pes | +5° | ano, nejlépe v březnu |
9 | Achernar | α Eridani | Eridanus | -57° | ne |
10 | Betelgeuze | α Orionis | Orion | +7° | ano, nejlépe v lednu |
Proč je Rigel ( β Orionis) jasnější než Betelgeuze (α Orionis)?
Jasnost hvězdy Betelgeuze značně kolísá, a to v krátkodobých i dlouhodobých cyklech. Např. v roce 1852 dosáhl její jas zaznamenaného maxima -0,1 mag. Naproti tomu Rigel má poměrně stálou jasnost +0,2. V 17. století, když se hvězdám rozdávala jména podle souhvězdí a k tomu řecká písmena alfa, beta atd. byla hvězda Betelgeuze nejjasnější hvězdou Orionu a dostala pojmenování α Orionis.
Uvádím odkaz na stránku http://www.brenny.cz/mapa/, kde se dá zobrazit libovolný výřez z aktuální noční oblohy.
Co je to Iridium?
Iridium je systém cca 70 ks amerických komunikačních družic, jejichž signál pokrývá celou zeměkouli a je tak možné využívat satelitní telefonování a přenos dat kdekoli na Zemi. Satelity se pohybují ve výšce 700-800 km a obletí Zemi za cca 100 minut. Ze Země (a taky ze země) jsou pozorovatelné jako silné „záblesky“. Jedná se samozřejmě o odraz slunečního světla od lesklých ploch družic. Záblesky trvají několik sekund a pohybují se ve směru jih-sever. Od ledna 2017 jsou družice postupně nahrazovány modernějšími Iridium NEXT, které už bohužel nemají zrcadlové plochy. Pěkná animace družic Iridium je zde: https://www.iridium.online.
Jak mohu na obloze vidět Mezinárodní vesmírnou stanici?
Mezinárodní vesmírná stanice obíhá Zemi ve výšce 400 km a jeden oběh trvá 92 minut. Hmotnost stanice je cca 450 tun. Při přeletu nad ČR je stanice vidět jako velmi jasný pohyblivý objekt - jako „padající hvězda“ nebo letadlo, ale na rozdíl od letadla nebliká. Směr pohybu je od západu na východ. Více informací v češtině: http://www.astro.cz/na-obloze/druzice.html. A přímý odkaz k výpočtu pozorovatelných přeletů pro konkrétní lokalitu: http://heavens-above.com.
Další odkazy na zajímavosti z astronomie:
© 2017, 2020 • Ing. Petr Škrobánek