Petr Škrobánek

Jasnost hvězd a planet

V následujícím textu si sám sobě odpovídám, tak abych tomu sám rozuměl.

Jak se jmenuje ta jasná hvězda bílé barvy co (někdy) svítí ráno nad východním obzorem?

Není to hvězda, ale planeta Venuše. Její zdánlivá jasnost kolísá (zejména s měnící se vzdáleností od Země) v rozmezí -4,3 až -3,1 mag, absolutní maximum je -4,9 mag.

Fotografie - Měsíc, Venuše, Mars

Na obrázku je Měsíc a Venuše na ranní obloze. Mezi těmito dvěma výraznými objekty je přítomen ještě taky Mars – malinká tečka o velikosti přibližně 4 pixelů.


Proč mají některé hvězdy (a planety) svou zdánlivou jasnost (hvězdnou velikost) menší než 0?

Vychází to z roztřídění hvězd, které provedl řecký astronom Hipparchos v 2. st. př. n. l. Všechny viditelné hvězdy rozdělil do 6 skupin – v 1. skupině byly ty nejjasnější, v 6. ty nejslabší. V 19. století jeho stupnici zpřesnil N. R. Pogson. Referenční hvězdou v jeho stupnici byla Polárka s hodnotou 2 mag. Později se zjistilo, že jasnost Polárky kolísá a referenční hvězdou je nyní Vega s hodnotou 0 mag. Hvězdy Sirius, Canopus, Alfa Centauri a Arcturus jsou jasnější než Vega a mají tedy hvězdou velikost v záporných hodnotách. Pogsonova stupnice je logaritmická a je přizpůsobena tomu, jak člověk svými smysly vnímá „množství světla“. Z fyzikálního hlediska by bylo správnější uvádět zdánlivou svítivost jako „intenzitu osvětlení“ – jednotkou je „lux“. V následujících tabulkách uvádím jasnosti objektů v mag i přepočet na mikroluxy.

ZDÁNLIVÁ JASNOST VESMÍRNÝCH OBJEKTŮ
(u hvězd je uvedena jasnost střední, u ostatních objektů maximální)
poř. název  zdánlivá jasnost (mag) intenzita osvětlení ( μlx) pozn.
HVĚZDY
0 Slunce  -26.7 1.0E+11  
1 Sirius  -1.5 8.3  
2 Canopus  -0.7 4.0  
3 Alfa Centauri -0.3 2.8 trojhvězda 0.0+1.3+11 mag
4 Arcturus  -0.1 2.3  
5 Vega  0 2.1  
6 Capella  0.1 1.9 dvojhvězda 0.7+1.0 mag
7 Rigel  0.2 1.7  
8 Prokyon  0.4 1.4  
9 Achernar  0.5 1.3  
10 Betelgeuze  0.6 1.2 proměnlivá jasnost 0.2 až 1.2 mag
PLANETY
1 Venuše  -4.9 191 běžně -4.3 až -3.1 mag
2 Jupiter  -2.9 30 běžně -2.6 až -1.3 mag
3 Mars  -2.9 30 běžně -2.8 až +2.0 mag
4 Merkur  -2.5 21 běžně -1.8 až +1.7 mag
5 Saturn  -0.5 3.3 běžně -0.4 až +1.4 mag
6 Uran  5.3 0.016 běžně cca +6 mag
7 Neptun  7.8 0.002 běžně cca +8 mag
PLANETKY
1 Vesta 5.2 0.017 obíhá za dráhou Marsu
2 Pallas 6.5 0.005 obíhá za dráhou Marsu
3 Ceres 6.6 0.005 obíhá za dráhou Marsu
4 Iris 6.7 0.004 obíhá za dráhou Marsu
? Pluto 13.7 0.000007 obíhá za dráhou Neptunu
MĚSÍCE A UMĚLÉ DRUŽICE
1 Měsíc  -12.9 3.0E+05 střední jasnost -12.6 mag
2 Iridium -8 3311 systém družic pro satelitní telefony
3 ISS -5.9 479 Mezinárodní vesmírná stanice
? Ganymed 4.3 0.040 nejjasnější měsíc Jupiteru
? Titan 8.1 0.001 nejjasnější měsíc Saturnu
? Phobos 11.8 0.000040 nejjasnější měsíc Marsu
? Triton 13.4 0.000009 nejjasnější měsíc Neptunu
? Titania 13.9 0.000006 nejjasnější měsíc Uranu


A ještě nějaké další údaje k nejjasnějším 10-ti hvězdám:

NEJJASNĚJŠÍ HVĚZDY a jejich poloha na obloze
poř. název  název astronomický souhvězdí deklinace viditelnost v ČR
1 Sirius  α Canis Majoris Velký pes -17° ano, nejlépe v únoru
2 Canopus  α Carinae Lodní kýl -53° ne
3 Alfa Centauri α Centauri Kentaur -61° ne
4 Arcturus  α Bootis Pastýř +19° ano, nejlépe v červnu
5 Vega  α Lyrae Lyra +39° ano, nejlépe v srpnu
6 Capella  α Aurigae Vozka +46° ano, nejlépe v únoru
7 Rigel  β Orionis Orion -8° ano, nejlépe v lednu
8 Prokyon  α Canis Minoris Malý pes +5° ano, nejlépe v březnu
9 Achernar  α Eridani Eridanus -57° ne
10 Betelgeuze  α Orionis Orion +7° ano, nejlépe v lednu


Proč je Rigel ( β Orionis) jasnější než Betelgeuze (α Orionis)?

Jasnost hvězdy Betelgeuze značně kolísá, a to v krátkodobých i dlouhodobých cyklech. Např. v roce 1852 dosáhl její jas zaznamenaného maxima -0,1 mag. Naproti tomu Rigel má poměrně stálou jasnost +0,2. V 17. století, když se hvězdám rozdávala jména podle souhvězdí a k tomu řecká písmena alfa, beta atd. byla hvězda Betelgeuze nejjasnější hvězdou Orionu a dostala pojmenování α Orionis.


Uvádím odkaz na stránku http://www.brenny.cz/mapa/, kde se dá zobrazit libovolný výřez z aktuální noční oblohy.

Hvězdná mapa noční oblohy


Co je to Iridium?

Iridium je systém cca 70 ks amerických komunikačních družic, jejichž signál pokrývá celou zeměkouli a je tak možné využívat satelitní telefonování a přenos dat kdekoli na Zemi. Satelity se pohybují ve výšce 700-800 km a obletí Zemi za cca 100 minut. Ze Země (a taky ze země) jsou pozorovatelné jako silné „záblesky“. Jedná se samozřejmě o odraz slunečního světla od lesklých ploch družic. Záblesky trvají několik sekund a pohybují se ve směru jih-sever. Od ledna 2017 jsou družice postupně nahrazovány modernějšími Iridium NEXT, které už bohužel nemají zrcadlové plochy. Pěkná animace družic Iridium je zde: https://www.iridium.online.


Jak mohu na obloze vidět Mezinárodní vesmírnou stanici?

Mezinárodní vesmírná stanice obíhá Zemi ve výšce 400 km a jeden oběh trvá 92 minut. Hmotnost stanice je cca 450 tun. Při přeletu nad ČR je stanice vidět jako velmi jasný pohyblivý objekt - jako „padající hvězda“ nebo letadlo, ale na rozdíl od letadla nebliká. Směr pohybu je od západu na východ. Více informací v češtině: http://www.astro.cz/na-obloze/druzice.html. A přímý odkaz k výpočtu pozorovatelných přeletů pro konkrétní lokalitu: http://heavens-above.com.

© 2017 • Ing. Petr Škrobánek